Ona byla bílá a on černej

Anotace: ...

Ona byla bílá a on černej

pršelo, olizovalo to zvenku okenní tabulky

nebe bylo šedý a do bytu to bylo daleko

několik ulic a schody do prvního patra

stáli na zastávce kousek od gymplu

předtím byli v kavárně

líbal jí na čerstvý jizvy na kloubech

mluvil o básnících co umřeli mladý

o tom že mu voní tabák

a že její oči jsou „takový víš jak, takový nevinný“

potom odjel někam daleko

ne několik ulic a už vůbec ne schody do prvního patra

a ona šla domů

byla bílá a on černej když odcházela a déšť jí olizoval

klouby a napůl odhalený vědomí

že takhle nějak možná

vypadá láska.