Vrcholné stádium evoluce člověka

Rozkousaná jablka jako symbol uznání
a pytle na zádech a pojď na mě z boku.
Nezájem a lhostejnost, žádná touha po poznání
a svižným krokem do sraček, zbývá jen pár kroků.

Na nohách najky a v hlavě hromada sraček.
Bijem se do hrudi jací jsme borci.
A svoji duši prodáme jen za pár kaček.
Opravdu myslím, blížíme se konci.

Homo debilis, vrchol evoluce,
prochází se nákupním centrem.
Už žádné myšlenky obrození, či revoluce.
Jako by ani nebyl člověkem- snad jen pouhým žertem.

Usíná bez vize,
přemýšlí o ničem.
V jeho očích odraz televize,
kde se polonahá zpěvačka práská do zad bičem.

Kam jsme to došli
a kde to skončí?
Člověk už je produkt prošlý,
co místo slov jen hubou močí.