Návštěvnost
Přiměřeně černý vdovy
Přiměřeně černý vdovy
Odtrhávám ti z žeber psí víno
s žiletkama na jazyku jizvy na chvilku přestávají bolet
v koši na prádlo jsou starý nevypraný hříchy
slunce hřeje do oken a způsobuje popáleniny na skle
a svědomí těch tak trošku ztracenejch existencí
co tě hledají a věří v tebe
protože se bojí a zase neumí žít
odklepáváš mi popel do vlasů
dole na ulici někdo hystericky pláče
ruší to klid
tlukotu srdcí
prý se po večerech hledá smysl života
hraje hudba
a mezi tím vším přede na parapetu
mrtvá
živá?
Schrödingerova kočka.
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskJaksi věčná samaritánka, vstupující " nikdy " do stejné řeky.. Každopádně s tím košem na prádlo ... ST
19.04.2016 21:03:05 | Papagena
Děkuju.
19.04.2016 21:04:03 | Elisa K.
:D az jednou opustis ten svet ziletek a popalenin, asi si otevru lahev neceho dobryho :)
18.04.2016 16:08:49 | Paul Nabre
No to klidně můžeš, ale hlavně si tu láhev něčeho dobrýho otevři doma, nebo zase někde venku nad ránem zahučíš hlavou do květináče :P ;)
18.04.2016 20:41:25 | Elisa K.
Je dobrá. Skoro živě představitelná.
16.04.2016 23:51:18 | Antigen
Děkuju.
16.04.2016 23:52:42 | Elisa K.
Mně připadá dobrá :-)..možná od druhý sloky ještě lepší...
16.04.2016 22:45:00 | básněnka
Kus od kusu.
Děkuju.
16.04.2016 22:46:13 | Elisa K.