Bouřka

Anotace: Svět se mění a my s ním.

Dokážu zatloukat hřebíky do mraků,
umím přesvědčit pyramidy kaštanových květů růst vzhůru nohama,
rozpovídám se nad dojmy letících okvětních plátků
mířících do zadumaných mříží kanálů a
rovzpomenu se na babí léto s úsměvem,
i když se bojím pavouků,



poté pohlédnu na tebe zpříma a řeknu si,
zlíbej mě ostrými hroty prudkého deště,
povznes mě na okraj gravitace,
poletuj si ve svých notách,
ale nech mě uvít poslední věnec
z letokruhů lípy,
která se mimoděk zlomila.