bez kabátu

Květiny

zavoní tichem

podvečerem

prostřou barvy na stůl

obtisknuto

do tváří šera

štětec ani není

byly to růže

na rtech

zauzlený

mlčí si tma

na podlaze

chladný stopy

tak chladný

po dechu noci

po otevřených oknech

v domě bez kabátu