Genderový nomád

Genderový nomád

Anotace: Expresionisticky, bez přemýšlení, bez úprav...

Nejraději bych rozbila všechna zrcadla,
nejsem zrůda, ale ta myšlenka mě napadla,
dnes tvář si neoholím, abych neuvěřil,
že jsem snad žena - stokrát jsem se měřil.
Chytám se za hlavu, nesnáším ten pocit,
přestože se netrefím vestoje budu močit,
někdy i má duše bývá špatně pochopená
a tak kolikrát raději - jsem tichý jako pěna.
Chceš snad abych se odhalil, prostě se ukázal?
Někdo mi to v zrcadle dávno předtím zakázal,
při každém pohledu do něho vedu boje,
z jaké strany že mám - vlastně chytit oje.
Možná by bylo fajn, kdyby byly troje,
možná bych pak řekl, tohleto je moje,
a tak řídím co zbylo, toho hybrida,
že jsou lepší auta - mi vážně nepřidá.
Země okolo začíná být pustá,
prázdnotou vysychají občas i má ústa,
tohle je poušť genderového nomáda,
v zemi nikoho........................

Autor Dacryon Beata, 15.06.2016
Přečteno 336x
Tipy 5
Poslední tipující: Sýkorka07, Frr, Amonasr, Fany
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavá, bavil mě ten začátek a konec, prostředek trochu srazily slabší rýmy ukázal/zakázal, oje/boje/troje/moje, bez nich by to byla velká paráda, líbí se mi jak píšeš:)

15.06.2016 12:13:38 | Ragnell

Zvláštní velmi smutná báseň, a jestli upřímná, nevím, co bych řekla, snad že vždycky někde svítí světýlko? :-) . . .

15.06.2016 10:06:20 | Fany

Určitě to není bezvýchodná situace... Je to naplavenina z nevědomí a to, že se to objevuje teď, má své opodstatnění... Nakonec mě to posune dál...

15.06.2016 10:14:56 | Dacryon Beata

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí