dovol mi Tě políbit
aspoň jednou
letmo
na víčka tvých modrých hlubokých tůní
do kterých stahuješ bezbranné dívky
co k tobě zatoulaly
dovol mi aspoň jednou
si zatančit v tvých vlasech
v kterých usnuly květy gladiol
slibuji, že je nepošlapu
Tak tedy, smím prosit?
dovol mi poslouchat tvůj hlas
který má barvu skořice
je pirátem na moři slasti
a je sametový na dotek
dovol mi to všechno
aspoň jednou
pak mohu v klidu zemřít
Dovolí a jediné co v klidu zemře, budou včerejší touhy… Myslím, že tomuhle procesu - při kterém potenciál zítřků zabíjí včerejšky - se říká život.
04.08.2016 12:51:00 | Luky-33