Anotace: ***
Slyšíš to mámivé vábení dnes?
To milence v náruč volá les.
V korunách stromů vítr ševelí,
přitul se k břízce, smrku nesmělý,
Omamná vůně lesní pryskyřice,
probudí touhu, rozbuší srdce.
Jak pavučinka rozprostřený mech,
slyší můj hlas i tichý vzdech.
Nespěchej domů, ty můj milý,
zůstaňme spolu ještě chvíli.
Les to je Boha přístřeší,
kdo se zde miluje nehřeší.
Předem vše odpuštěno
Krásné počtení
24.08.2016 11:24:57 | klaun
Ano, známé mýliti je lidské a odpouštět - božské, hezké, Jitko :-)!
24.08.2016 06:37:35 | Fany
Děkuji moc za milý komentář
24.08.2016 06:58:21 | jitka.svobodova