Znáš vlnobití strachu
v mlze podzimu
samotu
a náruč ztichlých trápení
Beznaděj v naději
a bolesti z dětství
zakleté do sutin
rozpadlého stavení
Znáš prázdný rámy
okenních tabulí
démona v předsálí noci
smutek
a ještě něco víc
ale já vím
že si jen potřebuješ
zvyknout na život
a od něj si vzít
všechno a nebo nic...
tak to smekám...a taky ukládám s dovolením :-)
09.11.2016 20:32:22 | Malá mořská víla
Znám podzimní mlhy
a strach
schovaný za zády.
Trápení
schovaná ve skříni
Samota objímá mě
denně.
Bolesti z dětství
utápím ve víně.
Prázdné rámy
odráží můj obraz.
S démonem a se smutkem
za podzimních nocí
popíjím u krbu.
Veselí braši.
A dobře vím,
že život
si na mě ještě nezvykl.
.....
......moc krásný Niki
01.11.2016 19:03:10 | Mácha
..to potěšilo:-)
02.11.2016 20:44:43 | Nikita44
Hodně silné - skvěle :-)
30.10.2016 21:34:43 | Amonasr
Ach jo, to je nádherný.
30.10.2016 21:34:21 | RyxiraAmyGinger
..děkuji moc, potěšilo:-)
30.10.2016 21:38:26 | Nikita44
V tom si asi každý něco najdeme. Moc se mi líbí Nik. ST :O)
30.10.2016 20:31:03 | Tichá meluzína
děkuji Tichoučká:-))
30.10.2016 21:10:47 | Nikita44
...si vždycky vzpomenu jak mi říkávala sousedka,stará paní: "Tak mladej a tak smutnej? To nejni zdravý. Na to máš ještě čas." ;-)
30.10.2016 13:44:08 | bogen
..ale kdepak, přece někdy musí být smutno, aby příště mohlo být veselo:-))díky bogene za zastavení:-)
30.10.2016 16:06:13 | Nikita44
Hahááá... promiňte, že kazím vážnost situace, ale mi se vybavil šimon Plánička - "Tak mladej a už tak vodvážnej?" No, se omlouvám... :-)
30.10.2016 13:54:09 | Iva Husárková
..trochu humoru a ještě o něco víc optimismu nikdy nic nezkazí, Ivčo:-)))
30.10.2016 16:04:40 | Nikita44
:-))
31.10.2016 04:37:06 | Iva Husárková
Nikdy neztrátit tu Naději:-) ST.
30.10.2016 12:25:48 | Tvořilka Lenka
..přesně tak... a děkuji Lenko
30.10.2016 12:52:09 | Nikita44
Nemáš vůbec zač, předrahá :-)
30.10.2016 16:54:20 | Tvořilka Lenka
chjo...taky znám...a přeji už jen to nejlepší:-))
30.10.2016 12:03:26 | střelkyně1
je nás nějak hodně co "známe" - já moc děkuji
30.10.2016 12:50:28 | Nikita44
rozpadlá stavení v nás...přehluší ryzí hlas...tvůj...kohokoli z nás...úsměv.z.
30.10.2016 12:01:48 | zdenka
..děkuji Zdeni
30.10.2016 12:49:51 | Nikita44
S povzdechnutím....moc hezká.:-)
30.10.2016 11:29:47 | Dreamy
děkuji, potěšilo!
30.10.2016 12:49:23 | Nikita44
Dokonalá, bere dech. Anotace přináší světlo a vlévá do žil naději. ST. :-))
30.10.2016 08:41:45 | Iva Husárková
..děkuji Ivčo
30.10.2016 12:35:00 | Nikita44
Niki..pod vybydleným domem zimostrachu skála-na té ale stavíš do světla..
..a tma je jen zdáli naříkající fenek..:-D* ST*
30.10.2016 08:32:39 | Frr
Díky moc Jiřulko
30.10.2016 12:34:07 | Nikita44
Úžasná... tuhle si ukládám, Nikitko.
30.10.2016 08:31:01 | Helen Zaurak
Děkuji moc Helenko
30.10.2016 12:33:19 | Nikita44