Pomalu stárneme
v malbách zaprášených
obrazů z dětství
co dosud ve vzpomínkách leží
pod krovy starých časů
I bez naplněné touhy
zmařených plánů
a odpovědí na otázky
řečí lživých
a neupřímných hlasů
Se zvadlým srdcem
bez splněných přání
těl prostých doteků
objetí i stisků vřelých
dlaní
To vše přesto dokáže žít
uvnitř nás skromně
a v naprostém tichu
až do poslední chvíle
našich okřídlených
okamžiků
...až v rukou Zlatníka se z neopracovaného drahého kovu stává šperk.....
.....a tak každý z nás je sám v sobě Zlatníkem a vznikne to,co svedeme,
bez porovnávání.....zhodnotíme nebo znehodnotíme jen my sami,nic
není zbytečné,i když.......Ji./úsměv/
12.11.2016 09:04:20 | jitoush
..krásný přirovnání ke šperku od zlatníka....Jituško, potěšil mě Tvůj komentářík:-)
12.11.2016 18:08:21 | Nikita44
Jak napojit zvadlé srdce,
by znova rozkvetlo?
Do kornoutu z dlaní ruce!
By jejich teplo mozek popletlo.
11.11.2016 15:27:17 | Špáďa
..jé to je hezký:-))díky za zastavení Špáďo:-))
11.11.2016 19:01:15 | Nikita44
Bezvadný :-)! ST
10.11.2016 07:13:31 | Fany
..mám radost, že se líbí Fanynko:-))
10.11.2016 13:04:09 | Nikita44
Okřídlených okamžíků... fantastické. :-)
10.11.2016 05:11:30 | Iva Husárková
..díky moc, potěšilo Ivčo:-))
10.11.2016 13:03:09 | Nikita44
...šťasten napořád ten, jehož okamžiky mají doposledka křídla...tak vidíš Jano kolik se v Tobě ukrývá nedotčené radosti...:-D* ST**
09.11.2016 22:35:05 | Frr
..tolik, kolik v Tobě:-))díky Frráčku
10.11.2016 13:02:35 | Nikita44
...muži nestárnou...jsou jen trochu devastovaní...
09.11.2016 22:17:37 | Jort
..a ženy? ty jsou kolikrát zdevastovaný ještě víc a dřív než muži:-)))
10.11.2016 13:01:51 | Nikita44
ano...tam...tady...uvnitř...nás...úsměv...z.
09.11.2016 20:30:25 | zdenka
..uvnitř a napořád..:-)
09.11.2016 20:42:47 | Nikita44
kdy vzlétneš... ta je krásná Jani...smutně krásná se šťastným koncem,to mám ráda :-)
09.11.2016 20:30:09 | Malá mořská víla
..já taky:-))
09.11.2016 20:43:11 | Nikita44