Vyprodaný zítřek
Mám nastřádáno v sobě
barev,citů,písní
měla jsem schůzku
s talentem
Očekávání velkého dne
ruce češou vlasy
na ramínku visí
žluté šaty
Po chodbách hledám
ty nejhezčí boty
s jehlama do nebe
stříbrné
Chybí jen psaníčko
...bože má dušičko
chvěním sevřená...
žluté?
Běžím na zastávku
vlaků-co se šinou
mým směrem
na Prahu
Letím jak šílená
po schodech kamenných
dolů do klubu
mých snů
Dívám se sklenkou vína
zemdlelá nicotou
v sobě zametýno
nepřišel
Jeho chyba
jen tolik naděje v tobě bylo
však něco se pak pokazilo.
Nezoufej
život je přece takový
každý jiný jsme někdo
jalový a jiný makový.
ST.
Víc štěstí přeji.
02.04.2017 22:35:54 | Paulín