ZPÁTKY

Proskoč světlem jara
do náruče šeptajících stromů
kde větry pláčou listí
a břehy splétají copy sněženek
pocit uspokojení to dává
i když cesta domů
tě odloučením znejistí
uvnitř i navenek

jak říct
jsem zpátky
jak svázat
konce i začátky
jak mít
klíč se zadními vrátky
jak navázat
na už jednou položené otázky

proč..................
a kam...............

to svět mě zlákal
svou osobností
to svět mě nalákal
netečnou okázalostí
párkrát i zklamal
jindy překvapil rozmanitou barevnosti
a krásou

ano ženy
ty ženy
neprobádané území s hlavou saně
jak je milovat
jak na ně

jak je mít
ale neztratit hlavu
jak si je vzít
a neskončit na epitafu.