Přikryty mračny z našich snů.
Provdušněnými všemi marnými rány.
S posledními vzdechy.
Nádechy
A pak už jen výdech.
V pastvách blaženosti se zavřenýma očima.
Nasiceny láskou našich dnů.
Skrze zamčené brány.
V kabátu utkaném slzami štěstí.
A obuty do vlastních hříchů.
Vždy se nějaké najdou.
S neumírajícími nadějemi.
Změníme se v to, z čeho jsme byli stvořeni.
Na vítr z hvězdného prachu.
Všichni nakonec smyjem krev.
A prodáme se ve slevě.
Na věčnost.
V
Zapomnění.
Zajímavé, líbí se mi formulace tvých slov :)
29.10.2017 17:26:23 | Arvilla
Neskutečné.. :-) ST..
16.03.2017 12:29:29 | Tvořilka Lenka
Ty umíš člověka potěšit!
Děkuji.
16.03.2017 12:31:17 | Cappp
O to nemáš aprosto vůbec zač:):-):-)
16.03.2017 14:24:16 | Tvořilka Lenka