Odcházení z domu smutku

Nikita44 Básně » Ostatní

Anotace: .....

Otevírám okno

a smutek pokrytý

kouřem večera

opouští můj dům

odchází s poslední

sněhovou vločkou

která se snesla na stín

zatoulaného pírka

aby pak roztála

poblíž vyhasínajících očí

Slunce

v mistech

kde se nebe

dotýká mých snů

Autor Nikita44, 16.03.2017

Přečteno 299x

Tipy 25

Poslední tipující: Akrij8, Jort, kamínek, zelená víla, jitka.svobodova, Cappp, Iva Husárková, ZILA78, Frr, Amonasr, ...

Komentáře (12)

Komentujících (6)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

...pírko Forrestovo...

18.03.2017 21:17:53 | Jort

:-)

19.03.2017 12:28:00 | Nikita44

křehká hebkost...

17.03.2017 22:40:37 | zelená víla

...:-)díky

17.03.2017 23:19:44 | Nikita44

kouř smutku je těžký jak vůně silného doutníku...dokážeš-li vyvětrat příbytek
své duše, aniž bys zanechala po něm stopy,pak jseš jak Mexická Panna Maria-vždy panensky čistá - ba navěky,přestože tolik milovala...ST* :-D*

16.03.2017 16:27:54 | Frr

..nevím jestli panensky čistá, ale milovat dokážu čistě:-))

16.03.2017 18:55:51 | Nikita44

NIKITI:-DDDDDDD***

16.03.2017 20:11:50 | Frr

Velmi křehká atmosféra.

16.03.2017 14:25:45 | Slav Milo

Děkuji, potěšilo:-)

16.03.2017 18:54:50 | Nikita44

Umíš lehounce tančit na rozhraní světů - svých i těch druhých... :-) ST

16.03.2017 12:35:26 | Amonasr

Děkuji Amonku:-))

16.03.2017 18:53:56 | Nikita44

:-))

17.03.2017 11:17:41 | Amonasr

Návštěvnost

Odcházení z domu smutku

Odcházení z domu smutku

Uživatel

» Registrace

» Zapomenuté heslo?

Autoři online (4+2)