milenci současnosti
milenci současnosti
dnes odpoledne
jsme v Petřínských sadech
nacházeli místa,
kde jsme před dvaceti lety
rozkládali květovanou deku.
stopy v trávě dnes zanechají
milenci současnosti
a my s pokorou
nerušíme.
držím Tě za ruku, stále jsme tu…
okolo jde starší paní s vnukem:
„babi, ty když jdeš tak při tom chrochtáš“
„to mám po kamarádce Ivaně“
„zní to jako prasátko“
chvíle ticha
„víš Péťo, ona už je mrtvá.“
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tahle zamyšlená a civilně působivá nostalgie má neokázalou hloubku, bezvadně umíš navodit atmosféru, která pak ještě doznívá. Připojuji se k Ivě - taky Tě rád čtu :-) ST
10.04.2017 09:26:16 | Amonasr
Líbí se mi ten skluz, je to jako v životě ... kdybych se měla smát jako želva, tak asi teď, líbí líbí
09.04.2017 15:43:51 | Ragnell
Nejdřív jsem se rozněžnila, pak rozesmála a nakonec zvážněla, zamyslela se... to jsi dokázal... jsi jako tři v jednom, k nakousnutí... tedy báseň. ST. :-))
09.04.2017 09:27:15 | Iva Husárková
Uf... děkuju, už jsem se chtěl vymazat z literu.
09.04.2017 11:05:12 | piťura
a to bys mě tady jako chtěl nechat samotnou... když budeš chtít se zrušit, nemůže Ti nikdo bránit... ale ještě, než to uděláš, musím Ti napsat tohle: mám moc ráda Tvé psaní, líbí se mi Tvůj styl, baví mě a rozesmává, myslím, že jsi hodně dobrý, jsi svůj a skvělá nátura... objímám Tě a volám: ať žije básník PIŤURA!!! Prosím, nepřestávej psát... děkuji, tohle néni vydírání, tohle je prosba... :-))
09.04.2017 11:57:03 | Iva Husárková
