Den číslo devadesát devět

Den číslo devadesát devět

Anotace: věnováno (ano, pořád)

 

Nedávno jsem přijala podobojí status quo tvého věrného psa

ten den pršelo relativně potichu

kapky padaly za krk

každá druhá za tebe

a každá první

za nás

za oba

 

chce se mi se ti přišít násilím do srdce

psát si tam deník

a rozepsat román pojednávající o bezpečí

 

víš

stopy po tobě se z kůže ještě pořád špatně mažou

už ani nepočítám ty důvěrné záškuby chybění

aspoň o tobě nemluvím nahlas

a samomluvu nepočítám. 

Autor Elisa K., 09.04.2017
Přečteno 407x
Tipy 16
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

10.04.2017 12:05:35   básněnka

Hlavně nemít obojek s náhubkem :-)

líbí

10.04.2017 22:01:21   Elisa K.

Koušu, ale neštěkám... Nebo štěkám, ale nekoušu?

líbí

10.04.2017 08:34:50   uživatel smazán

... už ani nepočítám ty důvěrné záškuby chybění

aspoň o tobě nemluvím nahlas

a samomluvu nepočítám ... :)

líbí

10.04.2017 22:00:45   Elisa K.

...znáš?

líbí

11.04.2017 10:26:35   uživatel smazán

si piš! :D

líbí

09.04.2017 22:05:47   Philogyny1

jedině jezevčíka, ten má svou tvrdou hlavu, musí umět přežít a nedá se zotročit...

líbí

09.04.2017 22:07:16   Elisa K.

Jezevčíci jsou parádni! :)
Děkuju.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel