Den číslo devadesát devět

Den číslo devadesát devět

Anotace: věnováno (ano, pořád)

 

Nedávno jsem přijala podobojí status quo tvého věrného psa

ten den pršelo relativně potichu

kapky padaly za krk

každá druhá za tebe

a každá první

za nás

za oba

 

chce se mi se ti přišít násilím do srdce

psát si tam deník

a rozepsat román pojednávající o bezpečí

 

víš

stopy po tobě se z kůže ještě pořád špatně mažou

už ani nepočítám ty důvěrné záškuby chybění

aspoň o tobě nemluvím nahlas

a samomluvu nepočítám. 

Autor Elisa K., 09.04.2017
Přečteno 298x
Tipy 17
Poslední tipující: zelená víla, Jort, bogen, básněnka, Dorian Gray, Robin Marnolli, Jin&Jang, Philogyny1, Kett
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hlavně nemít obojek s náhubkem :-)

10.04.2017 12:05:35 | básněnka

Koušu, ale neštěkám... Nebo štěkám, ale nekoušu?

10.04.2017 22:01:21 | Elisa K.

... už ani nepočítám ty důvěrné záškuby chybění

aspoň o tobě nemluvím nahlas

a samomluvu nepočítám ... :)

10.04.2017 08:34:50 | Ragnell

...znáš?

10.04.2017 22:00:45 | Elisa K.

si piš! :D

11.04.2017 10:26:35 | Ragnell

jedině jezevčíka, ten má svou tvrdou hlavu, musí umět přežít a nedá se zotročit...

09.04.2017 22:05:47 | Philogyny1

Jezevčíci jsou parádni! :)
Děkuju.

09.04.2017 22:07:16 | Elisa K.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí