Den číslo devadesát devět

Nedávno jsem přijala podobojí status quo tvého věrného psa

ten den pršelo relativně potichu

kapky padaly za krk

každá druhá za tebe

a každá první

za nás

za oba

chce se mi se ti přišít násilím do srdce

psát si tam deník

a rozepsat román pojednávající o bezpečí

víš

stopy po tobě se z kůže ještě pořád špatně mažou

už ani nepočítám ty důvěrné záškuby chybění

aspoň o tobě nemluvím nahlas

a samomluvu nepočítám.