Anotace: č. 168
Na baletních špičkách
postávala prostitutka
dávaje své tělo na odiv
prodává své úzké boky
na prknech
co už neznamenají svět
prostitutka v bíle tutu
bolestně cingrlátka září
v rozteklé řasence
v temné noční svatozáři
strká si prst do krku
a zvrací
zvrací svou čest
zvrací svou hrdost
zvrací krev a starou slávu
baletka na velké scéně
na snížku právě napadlém
leží dávno zdechlá černá labuť
před národním divadlem
Moc líbí, překrásně napsáno. ST. :-))
23.04.2017 09:40:31 | Iva Husárková
Děkuji :)
23.04.2017 19:49:48 | Jekatěrina Semjonovna
vím, že báseň je o něčem jiném, ale obdivovala jsem a milovala Maju Pliseckou... jsi baletka? :-))
24.04.2017 11:41:20 | Iva Husárková