Hraniční vteřiny

 

Mám to v sobě neuklizené

Diogenes by na mě byl pyšný

ramínka se na žebrech neklidně houpou jako při léčbě konejšením

chce se mi zavřít do skříně mezi (tvoje) košile a zaživa jim utrhat knoflíky

bolelo by je to?

 

ještě pořád umím pokrčit prsty do tvaru připomínající objímání

gesto které osvobozuje

zraňuje

připomíná

prenatální nárok a nevyřčená slova

 

nauč se francouzsky

ochoč lišku

zalej růži

ostříhej beránka

 

Exupéry je mrtvý

neboj nehledala bych tě na trhu s otroky

nejsi Prévert

neprodáváš na trhu s květinami

nejsi liška

nepotřebuješ zkrotit

 

o sobě tentokrát nemluvím

už tak je to celé snadno ubližitelné

od první vteřiny

hmatatelně osobní.