takový divný den to byl
takový divný den to byl
Anotace: snažil se malovat černou, ale tu mám přece ráda, je sametová, jako noc s přiznáním, jako noc, když líbáš se se svým hříchem...
Dneska ses toulala v černém lese
pahýly dávno uschlých vět
na stromech visí konce tmy
a kde vlastně začíná
snad v historii co má své vlastní jméno
koncentrák
klopýtám se psem v náručí
zas fouká vítr ze severní strany
až k zemi nás ohýbá
jako kdyby chtěl abychom si klekli
v kamenech bílé kvítky
kříže co nevidíš
a co ten kocour ve větvích?
už jenom ticho před bouří
a na louce náhle tisíce
padáků bílých pampelišek
tiše jen tiše se vznáší
jako duše do oblak...
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... to mu pak všechno odpustíme :) ... to s náma prostě umí. Jsme jeho paragáni.
20.05.2017 21:38:04 | Ragnell
a kde jsou ty normální? ... :)
20.05.2017 22:07:22 | Philogyny1
mimo Matrix :)
21.05.2017 07:42:19 | Ragnell
Tak nějak se dnes ztotožňuji s Tvými verši: "Dneska ses toulala v černém lese
pahýly dávno uschlých vět
na stromech visí konce tmy"
20.05.2017 21:21:40 | kdotoví
Já se toho kousku lesa odjakživa bojím, dodatečně jsem si zjistila, že tam pracovali vězni z koncentráku, chtěla bych vědět víc, ale to se mi už nepodaří...
20.05.2017 21:29:24 | Philogyny1
Svatuško, to je nádherné a vřelostiplné..
S Obdivem
Tvořilka Lenka.
20.05.2017 21:15:54 | SVĚTLO INSPIRACE
dneska jsem měla strach...
20.05.2017 21:19:47 | Philogyny1
A pročpak?
21.05.2017 21:54:55 | SVĚTLO INSPIRACE
vždycky ho v tom kousku lesa mám, je suchý a černý, necítím se tam, Frýda mi zdrhla za kocourem...
22.05.2017 07:52:13 | Philogyny1
