barevný had

barevný had

Anotace: lákala mě představa samoty...

poslední zakázka vyžadovala

trávit týdny

s hromadou lidí

v suterénních prostorách

jedné administrativní budovy


v jednom kuse jsme pracovali

zbýval čas už jenom

na jídlo, pití, spaní a toaletu


po jedné dvacetihodinové směně

jsme vyšli s Petrem ven před budovu

byla tma


podíval jsem se na hodinky

bylo sedm hodin

ani jeden z nás nebyl schopen určit

jestli je ráno

nebo večer


rozhodl jsem se

že potřebuji pauzu…


lákala mě představa samoty

a ticha

s mojí ženou

na hřebenech hor


majitel hotelu nás ujistil

že budeme mít naprosté soukromí

protože kromě nás dvou

přijede jenom ženský wellness pobyt


naše idyla vzala za své

hned první noc

když dvacet ženských

v županech

a s ručníky na hlavách

dělalo kravál

hulilo a chlastalo po celém hotelu

až do svítání


na Výrovku jsme se nechali odvézt

protože nerad chodím

nevyspalý do kopce


prakticky už tam jsme se ale zařadili

do zástupu lidí

kteří se vleklou chůzí

posouvali k Luční boudě


celou cestu jsem se koukal

na zpocený zátylek

chlapa přede mnou

trvalo to přes hodinu

takže ten pohled mám

vypálený nadosmrti


ukázalo se

že Petr si nebyl schopen poradit

se svými záležitostmi sám

takže mi nepřetržitě volal

a posílal emaily


na Luční jsme se nezastavili

protože byla plná k prasknutí

lidé přečnívali i z oken

navíc ,,Zátylek,, celou cestu

všem okolo vyprávěl

že tam pracují lidé

kteří nikoho nemají

jsou to životní ztroskotanci

a vězni propuštění z výkonu trestu


potok Bílého Labe jsme neviděli

místo toho jsme se nevěřícně dívali

jak se parta kluků prohání

s terénními koly v Úpském rašeliništi


v barevném hadu

který sestával z lidí

čepic, baťohů a odpadků

jsme se dotrápili až k bývalé Obří boudě

kde se připojila další cesta

bohužel i s dalšími lidmi


tam se za námi

začal hádat manželský pár

k naší škodě byli oba z Polska

takže vydávali zvuky

jako když uchází pneumatiky


závěrečný výstup na Sněžku

trval dvě hodiny

protože jsme museli

neustále pouštět lidi v opačném směru


na vrcholu jsme napočítali tři sta lidí

já jsem zjistil

že už tam netočí Plzeň

vystáli jsme hodinovou frontu na lanovku

a mlčky sjeli dolů do Pece...


mohlo by to dělat dojem

že vše nebylo úplně

podle našich představ

část příběhu jsem si ale naštěstí vymyslel

byla to ta o Petrovi...
Autor piťura, 14.06.2017
Přečteno 425x
Tipy 19
Poslední tipující: Jort, Kapka, Kett, Dreamy, zelená víla, Nikita44, Philogyny1, Frr, Amonasr
ikonkaKomentáře (16)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Turisti, jsme taky z nich,
putujem na známá místa,
v tomhle davu přejde smích
snadno všem, to dozajista...
Když tě humor provází,
je pryč půlka nesnází.

15.06.2017 10:25:03 | Kapka

Děkuji Kapko, to je hezké... :) P.

15.06.2017 11:06:09 | piťura

Snad jednou došlo na to, že manžel "zavelel" a na dušičky jsme téměř z hodiny na hodinu odjížděli do Jeseníků. Rychle jsem hledala ubytování, nakonec nám pan majitel vybrané chatičky poskytl náhradní, svoji druhou chatku. Už nebyl moc čas zkoumat, v kterých místech přesně leží. Kdybych váhala, nikam by jsme neodjeli, tak jsem ji tenkrát vzala. Přijeli jsme tam večer a první manželova slova byla... "Tady to znám, tu jsem svážel dřevo"...má otázka, proč mi to tedy neřekl, byla už zcela hloupá. Šli jsme spát a ráno v pět mě probudil větou..." A já si říkal, co mi tak scházelo....". Chata byla kousek od hlavního tahu na Polsko..

15.06.2017 08:02:32 | Dreamy

Zase to nabádalo k levným nákupům... :-) P.

15.06.2017 09:24:40 | piťura

Bytostně nesnáším...

15.06.2017 09:48:01 | Dreamy

na všem je něco pozitivního, to je moje heslo... minulý týden jsem v jedné nemocnici s jednou mojí kolegyní šla pro ovoce a ona dojdeme do druhého kiosku, tam mají cigára za poukázky, říkám fajn, šly jsme... jestli je mít nebudou budu tedy velmi nakrklá... ve frontě jsem si vyndala nanuka, ožužlávám ho a říkám klid, kdyby je neměly tak jsme se prošly, pokecaly... na všem je něco pozitivního a ukousla si kus nanuka... zasmála se, jsi neuvěřitelná, víš to... cigára neměly, vrazila jsem jí zbytek nanuka do úst a usmála se... jsme se prošly nééé a rozesmála jsem se... :-)))) si tu pozitivitu přeber, néééé... nebo ti vrazím kus nanuka do pusy :-)))

14.06.2017 22:40:55 | zelená víla

:)))

15.06.2017 05:18:23 | piťura

Už víš, že si nemáš nic představovat ... život nerozumí legraci a pak se plní:) Tenhle ironický kaleidoskop mě bavil. Možná jen ten konec ... je super to převrátit, ale ... jako by mi tam ještě kousek něčeho chyběl (jen muška:)

14.06.2017 20:36:06 | Ragnell

Zamyslím se, děkuju Ragnell... :-) P.

15.06.2017 05:19:45 | piťura

Já už o něm taky psala, myslím, že to byl výstup na rozhlednu... :)

14.06.2017 16:27:34 | Philogyny1

tyhle okamžiky jsou opravdu jedinečné. díky Phil.:) P.

14.06.2017 16:46:40 | piťura

...ach panáčku...umím si to představit - něco podobného jsem zažil v přeluzných Hostýnských vrších, naštěstí jen pár dní takto zlopověstně vyceněných..po ukončení několika zájezdů hormonálních štvanců zasejc blahodárný klid...:-):-D*

14.06.2017 10:32:22 | Frr

Jo, někdy to chce mít člověk už za sebou a těší se do práce... děkuju že jsi se zastavil. :)

14.06.2017 12:33:53 | piťura

:-D Úplně mě to líčení vcuclo - díky za prima rozesmání. Tenhle odlehčený sarkasmus opravdu můžu a závěr to ještě skvěle vygradoval... :-)) ST

14.06.2017 09:28:57 | Amonasr

Díky bejku, vážím si toho... :-) P.

14.06.2017 12:45:33 | piťura

;-)

15.06.2017 14:03:05 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí