Přilepili tě lepicí páskou pryč ze života
a mě posadili na váhu
to abych si vážila sama sebe
prosím vzpomeň si na mě někdy
násilím otevřenými dveřmi mi sedají do srdce papíroví holubi
vrkají ukolébavku
nemám sílu je odehnat
o to víc
když jeden z nich začne vrkat tónem který je podobný tvému smíchu
třeba jednou mužů bude dost
v dlaních poslední slova věnovaná milovaným ženám -
usušená
připravená na herbář.
máme vzpomínky, máme to, že jsme byli kus života společně... už to je moc...
12.07.2017 23:43:34 | zelená víla
Vím, o čem mluvíš.
Moc děkuju...
18.07.2017 19:26:46 | Elisa K.
...slova není potřeba "sušit"....."živá" jsou v srdci.......Ji.
10.07.2017 20:40:32 | jitoush
Já vím...
10.07.2017 20:46:22 | Elisa K.
Hezké :-)! ST
08.07.2017 09:09:07 | Fany
Mám ráda komentáře, ale nemám se čeho chytit, snad jen, že mi to připomíná můj život, a ráda Tě čtu.
06.07.2017 23:45:09 | Philogyny1
A já mám ráda Tvé komentáře.
Moc děkuju.
06.07.2017 23:47:08 | Elisa K.