mistr

Petr vystoupal na horu

aby ho na jejím vrcholu

přijal mistr


zavrhl eskalátory

které vedly až k chatrči

aby více trpěl

a mistrova slova měla největší sílu


když dorazil k cíli

naskytl se mu překrásný výhled

na okolní kopce


všude okolo hořely tyčinky


mistr právě rozdával autogramy

japonským turistům

kteří se s ním fotili

pohlédl na Petra a zeptal se ho:

,,přinesl jsi mi něco z údolí?,,

,,nevěděl jsem, že se má něco nosit,,

,,každý sem něco přinese,, řekl mistr

a ukázal dlouhým prstem

na stánek se suvenýry


byly tam prsteny, hodinky,

zlaté zuby, láhve s alkoholem,

boty do vody, nafukovací panna...


,,já ale opravdu nic nemám,, řekl Petr

a stoupl si více do dýmu z tyčinek

aby zahalil své nahé tělo


,,a co tvoje panictví?,, naléhal mistr

,,jsem přes dvacet let ženatý

nemůžu být panic,, nechápal Petr


,,já myslím to druhé,, řekl mistr

a dlaní rozehnal dým

aby si prohlédl to krásné

svalnaté tělo

,,sáhneš na mě a sejmu tě,, zasyčel Petr

a dlaní si nahnal dým zpět


,,klid, oba jsme to vzali

za špatný konec,, řekl mistr

tichým hlasem


smutně pokynul

a oba se vydali na vyhlídku


,,s čím jsi teda přišel?,,

,,potřebuji odložit své děravé srdce

a bojím se smrti,,

,,jo tohle,, řekl mistr, plivl dolů z vyhlídky

a pokračoval:

,,tak tahle SMRT ti nakonec zachrání život...,,