V nemocnici

V nemocnici

Anotace: Proč bolest druhých mě stále dojímá? Ležela tam paní, která velkou budovu statku darovala jedné dceři a pole druhé dceři. Dcery ji daly do domova důchodců. Paní se s tím nedovede vyrovnat a v očích má pouze zoufalství.

Nelze se divit, že srdce bolí,
není z kamene, smutek jej drolí.
Rozdávala lásku, péči věnovala,
teď sklízí jen nevděk,který nečekala.

Jezdit na návštěvu, je veliká nuda,
je přece už stará, nemocná a chudá.
Vnoučata odrostla, chůvy není třeba,
sama ať si žije a neujídá chleba.

Má jizvu na duší, víru však neztratí,
že vnoučata rodičům stejnou mincí oplatí.
Autor jitka.svobodova, 17.08.2017
Přečteno 620x
Tipy 46
Poslední tipující: Jaruška, Emily Říhová, Akrij8, grázlík, Koblížek, Barčík, Jeněcovevzduchukrásného, Iva Borecká, Krahujec, Amelie M.
ikonkaKomentáře (41)
ikonkaKomentujících (14)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

VELMI VELMI SMUTNÉ A JE MI TÉ PANÍ NESMÍRNĚ LÍTO.

09.09.2020 22:28:45 | Jaruška

Jak píši v minulém komentáři, život stejnou minci né každému vaří.

29.12.2017 20:31:40 | grázlík

Není ten život jednoduchý. Díky, že jsi četl

29.12.2017 20:45:43 | jitka.svobodova

Tak tohle je, milá Jitko, na zlatou medaili. STráášně velikou... a jinak dneska máš svátek, tak všicko nejlepčí...

05.12.2017 10:57:34 | Koblížek

Omlouvám se, že odpovídám až dnes. V době, kdy jsi mi psal ta krásná a milá slova jsem opět ležela v nemocnici. Děkuji ti moc a moc.

28.12.2017 00:59:28 | jitka.svobodova

Je mě z toho strašně smutno :( Co bych dala třeba za babičku :(

14.11.2017 19:32:13 | Barčík

Věřím Ti to. Já už jsem babičku neměla. Stačilo by mi od ní pohlazení. Děkuji, že jsi četla.

16.11.2017 03:08:48 | jitka.svobodova

Též sem nepoznala babičky ani dědečky o to více si vážím například tatínka mého partnera.

16.11.2017 11:03:11 | Barčík

Přeju Ti hodně a hodně lásky. Rodinné zázemí nutně potřebujeme.

16.11.2017 11:49:00 | jitka.svobodova

Moc děkuji :* Přeji i já Tobě :*

20.11.2017 09:13:17 | Barčík

Snad má hlava a srdce nikdy nebude stát před volbou, zda položit s láskou na stůl brambory na loupačku s tvarohem, ale postarat se o svoje dva staroušky, nebo mít stůl plný šampáňa a kaviáru......
Zatím v tom mám jasno. Díky Bohu za to.

03.11.2017 16:43:21 | Iva Borecká

Všechno se vrací, dobré i zlé. Je mi líto starých lidí, kteří marně hledají lásku a pochopení. Děkuji za přečtení.

03.11.2017 22:39:18 | jitka.svobodova

víš.. třeba uměla jen dávat hmotné věci, ale lásku, svůj čas.. to ne.. pak to ani pole, ani statek nezachrání.. jako třetí strana nebudeme nikdy objektivní..

tvá báseň mne ale také vzala za srdce a rozumím..

01.09.2017 21:01:06 | Amelie M.

Byla to moc hodná paní, měla velké bolestí a stále nás děsila, že se oběsí. Pravdu zná asi jen Bůh, díky.

01.09.2017 22:08:02 | jitka.svobodova

babičko neplač
někdo rád sevře tvoje dlaně
dlouze se zadívá do očí
a bude chtít naslouchat tvému hlasu
uvidí ve vráskách skrytou krásu
a do snů ti vnese naději

...Jituško moc krásně a jsi napsala tu smutnou skutečnost tolika lidských osudů

31.08.2017 03:54:05 | Dědek mrak

Nebudu plakat a chci věřit, že i mě někdo obejme a pohladí. Ta Tvá slova bych nechala vytesat do kamene. Tak moc jsem potřebovala potěšit. Má nemoc je selhávání srdce. Díky

31.08.2017 13:29:33 | jitka.svobodova

Ano, to jev velmi pravdivé a též mám takový soucit s takovými lidmi..

23.08.2017 17:52:53 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA

strašné :-((

17.08.2017 11:37:20 | Iva Husárková

To slovo je přesné. Nesu si tu vzpomínku domů a je mi z toho smutno. Díky Ivunko za přečtení

17.08.2017 12:15:01 | jitka.svobodova

máš dobré srdíčko Jitu život je těžký objímám Tě :-))

17.08.2017 13:56:43 | Iva Husárková

Děkuji moc a vím, že ty jsi stejně citlivá. Také Tě objímám a posílám pusu na čelíčko.

17.08.2017 16:13:08 | jitka.svobodova

ach Jitu Jitunko pusa byla sladká jako jahoda nádherný prostě děkuju ať máš krásný a pohodový den :-))

23.08.2017 05:37:47 | Iva Husárková

Tobě také ať sluníčko svítí

23.08.2017 06:25:08 | jitka.svobodova

OOO***)))

23.08.2017 13:08:54 | Iva Husárková

Takových příběhů znám hodně, lidé by o tom měli více mluvit a ne se stydět, aby pomohli těm dalším v rozhodování...

17.08.2017 09:20:21 | Philogyny1

Ti, kterým zůstala slušnost v těle to nechápou. Tu krutost. Ta paní s příspěvkem dostává 17.000 Kč měsíčně. Mohli by jí platit pečovatelku.

17.08.2017 09:26:28 | jitka.svobodova

Bohužel, paní je ležící pacientka, věk 85 roků. Dům, který darovala je dost veliký i pro dvě rodiny.

17.08.2017 10:20:56 | jitka.svobodova

škoda, že si nenechla zapsat doživotní výminek, i když, někdy se lépe chovají cizí, než vlastní...

17.08.2017 10:33:13 | Philogyny1

Taktně jsem se jí na to zeptala a ona se málem sesypala.

17.08.2017 12:13:15 | jitka.svobodova

Lidé nebyli zvyklí dávat takové věci do právních řádek. Je to jen o dobrých mravech... z toho důvodu se někdy hodně těžko žádá o něco, co by mělo být samozřejmostí.

Můj mistr karate byl buddhista – a když jsem byl v Řecku, u výročí jeho smrti jsem zapaloval svíčku v pravostavném kostele… já, ateista. Ptali se mě tam tehdy, za koho ta svíčka je – když jsem to řekl, dostalo se mi odpovědi, která mi dodnes zní v hlavě: „kéž by bylo víc takových žáků, kteří si vzpomenou na své učitele“.

17.08.2017 12:19:53 | paulmatthiole

Plně s Tebou souhlasím a máš mou úctu za Tvé názory. Díky, díky

17.08.2017 12:50:54 | jitka.svobodova

Tak proč tam je, přece je svobodná, není to vězení, někdy stačí podat ruku a popostrčit...

17.08.2017 09:28:43 | Philogyny1

bohužel ... úsměv pro Vás ... Z.

17.08.2017 08:45:20 | zdenka

Zdeničko, děkuji a potěšilo mě , že jsi četla

17.08.2017 09:22:11 | jitka.svobodova

Koment se vložil 2x, tak se omlouvám a druhý jsem přepsal, dokud to šlo.
Ještě jedna poznámka z dějin... „Dnešní mládež je nevychovaná, mlaská při jídle, nevstane, když vstoupí dospělý, skáče do řeči a nemá k ničemu úctu.“ (Aristoteles)

Je vidět, že tento problém se táhne napříč časem. Nicméně pořád platí, že příslovečné mlýny melou.

17.08.2017 08:01:44 | paulmatthiole

Neuvědomí si, co způsobí bolestí a žalu.

17.08.2017 08:36:55 | jitka.svobodova

Tři dcery (Z knihy Moravské národní písně Františka Sušila)

Měltě tatíček tři dcery,
všecky na vydaj byly.
Jak najstarší vydaval,
tři sta tolarů s ňu daval.
„Buděš mě, dcero, živiti,
jak něbudu mocť robiti.“
„Budu, tatičku, toť budu,
do vaši smrti, da-li Bůh.“
Jak tu prostředni vydaval,
dvě sta tolarů s ňu daval.
Buděš mě, dcero, živiti,
jak něbudu mocť robiti.“
„Budu, tatičku, toť budu,
do vaši smrti, da-li Bůh.“
Dy tu najmladši vydaval,
hole stěny ji věnoval.
„Buděš mě, dcero, živiti,
jak něbudu mocť robiti.“
„Budu, tatičku, toť budu,
do vaši smrti, da-li Bůh.“
Něminulo sedym roků,
šel tatiček v slabém kroku.
A šel najprv к svej Verušce,
к svoji najstarši dcerušce.
„Buděš mne, dcero, chovati,
ja už němožu dělati?“
Ona do komůrky vešla,
stary provaz odtaď něsla.
„Dy němožetě dělati,
jditě se do lesa věšati.“
Vzal hůlečku a zaplakal:
„Čeho sem sa ja dočakal!“
Vzal hůlečku, šel ze dveři,
šel ke svej prostředni dceři.
„Buděš-li mne ty chovati,
dy už němožu dělati?“
Ona do komůrky vešla,
stary sotorek přiněsla.
„Dy němožetě dělati,
jditě si chleba žebrati.“
Vzal hůlečku a zaplakal:
„Čeho sem se tež dočakal!“
A šel k tej najmladši dceři
a vchazel v strachu do dveři.
„Buděš-li mne včil chovati,
dy ja němožu dělati?“
A hned’ do komůrky vešla,
pěkny kolač mu doněsla.
„Tu matě, tatičku, jeztě,
moje děti mně kolibtě.“
„Dcerko, dcerko moje mila,
tebe sem najvěc bijaval,
včil sem u tebe milosť dostal.“
„Dobře stě to mně dělali,
že stě mne z mladu bijali.“

17.08.2017 08:01:25 | paulmatthiole

Čtu a slzy mi tečou proudem. Díky za nesmírně vzácný komentář.

17.08.2017 08:34:49 | jitka.svobodova

SmuTně hezky jsi to popsala, Jituško :-(! ST

17.08.2017 07:30:10 | Fany

Je to skutečná pravda. Díky, že jsi četla

17.08.2017 07:49:25 | jitka.svobodova

:-)

17.08.2017 08:07:21 | Fany

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter