Noc co noc
ukrýváš do paměti
zážitky obyčejných dnů
hlubiny tmy
i smutek v ozvěnách snů
Den co den
stojíš za oknem
a na jeho popraskaný rám
maluješ prsty obrazy slov
v barvách strachu
z osamělých rán
je překrásná kéž bych měl kouzelné pastelky jejichž obrázky by ožívaly ST
02.09.2017 10:13:32 | Dědek mrak
..jé, to potěšilo, Mráčku milý:-)
03.09.2017 13:41:56 | Nikita44
:-) pro vás cokoliv , moc hezky se usmíváte:-)
03.09.2017 14:17:54 | Dědek mrak
Osamělost umí kouzlit přikrášlené obrázky minulosti.
01.09.2017 19:19:14 | MARKO
Přesně tak!
03.09.2017 13:38:01 | Nikita44
mi to připomnělo čmeláky jak mají na nohách košíčky a sbírají do nich pyl nádherná báseň Nektar-inko ST :-))
01.09.2017 06:27:00 | Iva Husárková
Nektarinka...to je milé Broskvičko:-)))
03.09.2017 13:37:40 | Nikita44
he hahááá to sedí si voňavá růžovo skvoucí a já prozatím dost natvrdlá moc děkuji za šťavnatou otpověť trochu se po ní červenám broskef konec voni nás budou počítat :-))
05.09.2017 06:16:58 | Iva Husárková
ano a strach má pro barvy uděláno...:-D ST*
31.08.2017 19:20:43 | Frr
..vždy:-)))
03.09.2017 13:37:08 | Nikita44
...a ráno jsi plna překvapení...
31.08.2017 17:32:12 | Jort
..já nejenom ráno:-)
03.09.2017 13:36:53 | Nikita44
Řekla bych... ale nic. Viz předešlý Josefův komentář.
31.08.2017 16:53:31 | A42
Děkuju Zdeničko:-)
03.09.2017 13:36:36 | Nikita44
Milá Niki, vždycky si po přečtení Tvých básní říkám, že bych k nim měl napsat konečně už taky nějaký komentář. Jenže pokaždé zjistím, že bych tu jejich jemnou pavučinku, z níž jsou utkány, tím mohl jen narušit... Takže zase nic... :-( ;-) ST
31.08.2017 15:56:37 | Amonasr