VIII.

Anotace: ...

Rok žil jsem na poušti a pozoroval nebe,

celý rok samota byla mým denním chlebem.

V tichu a bezvětří mě konejšila luna,

po nocích probdělých siesta byla slunná.

Kam stín se utíkal, i já jsem úkryt hledal,

abych své plachosti ulevit chvilku nedal.

A po těch dlouhých dních jsem potkal právě tebe.

Už rok jsem nemluvil. Není co víc povědět.