Podzimní jaro v klíně

Už je tu jaro zase
rozkládám si jej v klíně
ve fotkách, ve kvítku
ve vůni šestého smyslu
rozkládám si jej v celé kráse
v hlavě mi tančí bez rozmyslu

Ta touha, tak trochu líně,
že chci ještě
hlazení ramen doteky deště
či vzpomínkový pocit dlaní
já rtěnkou ovdovělé paní
jejíž drahý právě procit
v jiném vesmíru
vypisuji verše za sebe
i za ni
píšeme je spolu
vám všem na míru