Fantazie

Otevři dveře do mrazu
Jde ti to pomalu, máš strach
Zůstaň stát mezi všemi
Nohy a úsměv se ti rozeběhnou
ke zdi
Prosím, podej mi ruku !
Společně a neodvratně přelezeme tu zeď
do fantazie
Nebudeme volat na nikoho dalšího
Nebudeme prosit o naději
Pomoz mi zvednout ten kámen a hodit
Dopadne přes zeď, je tak vysoká…..
Ani naše bolest nás neosvobodí
Musíš mi pomoci zhasnout to světlo
a dopřát mi chvíli potěšení
Neobávej se, důvěřuj mi, tak
prosím, otevři svoje srdce
a pusť mne konečně domů……