Tóny z jeskyně

V oparu pohledů
z očí do očí
přichází po špičkách
chladná, temná
vroucí a drásající
romantika
ušitá na míru nezapomenutelné chvíli
tkáně času

jedenkrát to cítit
a už nikdy znovu nezemřít
jedenkrát to zažít
a už nikdy nebýt znovu pohřben
v davu kostlivců

slzami dojetí
popsat každou stranu
jako by nikdy neměl přijít konec

přečkat konec vesmíru v kmeni stromu
v podzimní zahradě
s tebou
zahrabaný do listí, bahna i duhy
a neslyšet nic víc
než tlukot tvého srdce

jenom okamžik
krátký
tak šíleně krátký
v portfoliu
zastavení světa.