pár let zpátky
jsem se mazlil
v kolejním pokoji
se všema perverzníma Anetkama
uvnitř tebe
na stěně byly
desky bez hlavy
festivalový hůlky
co si tě náhodně vybraly
jako svojí čarodějku
dny od nocí
oddělovaly
rumový polibky
s příměsí levný rtěnky
všechno to bylo tak samozřejmý
každý tvůj nádech jsem si
mohl přečíst ze stropu
jako čtivě napsanou
románovou flow
a každá chvíle
vážila asi tak
dvacet příštích
-tehdy's ještě nepotřebovala tolik spát
a -
já byl fakt nenápadnej horolezec-
možná i proto
první zakázaná
mozkomíšní exploze
byla po veřejný masáži paty
ve studený internátní kuřárně
někdy si říkám
jestli ještě někdy
při ranním svítání
budeš přes svý silonky
cejtit
to správný
přítmí
To mě vyloženě vrátilo do let, kdy jsem bydlívala na koleji. Díky za nostalgickou chvíli…
08.03.2024 19:34:16 | kleirin
Pěkná obrazová vzpomínka na divoká mladá léta. A povedené obraty, zejména v první polovině básně.
30.10.2020 18:01:44 | deusexmachina
libi se mi moc
jen "flow" by mohlo byt spis cesky a "precist" a "ctive"je trosku preslapujici
19.05.2018 20:41:53 | MARKO
...pořád jsme tak hloupý, že se necháme zblbnout dobrým sexem...pořád..
28.01.2018 19:48:29 | Loveless
Už jsem nahrál aktuálnější verzi-
Třeba to teď tak nevyzní :D
28.01.2018 19:59:12 | DonBirell
Teď po letech ..z toho cítím tu pachuť ranní nevolnosti na rtech a těžkou kocovinovou hlavu a mučivej pot od slunce..a ten kluk vedle mě, kdo to sakra je? Bylo snadnější rozdat si to s ním ráno znovu než se tomu vzpírat...a čelit realitě.. asi v tom mělo být něco romantického...ale ja v tom vidím jen tohle...
29.07.2020 09:35:37 | Loveless