Návštěvnost
SUVERÉN
SUVERÉN
SUVERÉN
získával snadno vše
co si zamanul
uměl v tom skvěle chodit
s výjimkou sama sebe
na sebe chyběly mu páky
suverén
roznítit zvládal lehce
touhy mnoha žen
sám ale nedokázal najít
tu opravdickou svou
za niž by upsal se i ďáblu
nevšiml si
že podpis jeho krví
už dávno zaschl
pod smlouvou
Praha, 7.2.2018
https://www.youtube.com/watch?v=mMtrxjAbnXo
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisksuverénem se člověk nerodí... tím si jen myslí, že je :-))) alespoň myslím... byla jsem děsnej suverén v sedmnácti a tak kolem... měla jsem pocit, že mi patří svět... celkem pohledná ne úplně pitomá a hlavně na střední velkej machr co se školy týkalo... nechodila jsem tam, měla jsem pocit jak nejsem velká, jak jsou všichni pitomí, že mi na to nepřišli... joooo nebyli, pěkně jsem spadla zadkem napřed a že to bolelo... školu jsem dodělala, protože přes mou suverenitu jsem zase až tak pitomá nebyla... pak jsem zjistila, že ne vše je tak, jak jsem si myslela a že moji tvůrci mě týrali a že moji rodiče jako nejsou ti tvůrci... sakra, to ale bylo... v tu chvíli jsem zavřela dveře a okna a vůbec všechno a seděla a čučela... vzala jsem velkej pytel a tam vše a všechny bez mrknutí oka naházela a cítila se sama... vše jsem klasifikovala jako lež!!! a přestala být suverénem, začala jsem druhý extrém... :-) a pak jednoho dne jsem se srovnala, uvědomila jsem si, že minulost nezměním, uvědomila jsem si, že nezměním klepy druhých, uvědomila jsem si, že jediné co mohu ovlivnit budoucnost a že mohu najít a objevit sebe... a začala jsem... přijala jsem svou minulost a tím jsem začala i přijímat lidi kolem... dnes už o tom mohu mluvit, dnes už ano.... třeba jako suverén :-))))--- našla jsem svou cestu a zbavila se přecitlivělosti... zbavila se předsudků lidí vůči mně... ale dodnes si pamatuju dobu svého podpisu zaschlého pod smlouvou... :-)) vidíš dnes si myslím, že už v tom umím chodit, ale vždy mě potká něco či potkám někoho, kdo mi naznačí - kdo mi připomene... ještě více pokory... :-)
https://www.youtube.com/watch?v=VMGh3Ts5-WQ
11.02.2018 22:48:36 | zelená víla
Opět úžasné asociace - děkuji :-)
12.02.2018 21:14:43 | Amonasr
...když voni ty smlouvy píšou tak malým písmem...:)
10.02.2018 11:36:34 | Jort
;-)))
12.02.2018 21:13:34 | Amonasr
V různých přenesených situacích se to vlastně hodí na každého z nás. Všichni máme občas pocit, že nám život nějak nebo něčím nestačí. Třeba já už mám zažité zlaté pravidlo tří dnů. Když mě to potká, třeba se strrrašně nechci odněkud vrátit, objevím místo se kterým naprosto souzním, cítím vazbu, nebo energii lesa, dávných kultur, nebo naopak něco či někam bytostně nechci, je to taková prda, že bych bosýma nohama skákala po hromadách střepů, mám pocit, že mě to uvnitř roztrhne a že to nedám. Už ale vím, že mi stačí tři dny počkat. Po třech dnech to samo odvane a já se zas tlemím, jako bych měla v každém koutku špeka. Svoje ďábly s pekelnými smlouvami si nosíme sami v sobě. Je to zase jenom to blbé, ale vlastně strašně jednoduché JÁ. :O)
09.02.2018 18:33:18 | Tichá meluzína
Máš úžasný nadhled, Blanko - a ty smlouvy jsou vždycky podepsané jen námi, tím se musí začít... :-)
09.02.2018 21:48:25 | Amonasr
"Tak už neplač, milý, milý. Už neuděláš to nejvyšší a nevydáš všechno, chtěl jsi se roztrhnout samou silou a zůstaneš celý. A nespasíš svět, ani jej nerozbiješ, mnoho v tobě zůstane zavřeno jako v kamení. Tak dobrá, je to obětováno. Chtěl jsi dělat příliš veliké věci a budeš dělat věci malé. Tak je to dobře. Uděláš věci dobré lidem. Kdo myslí na nejvyšší, odvrátil oči od lidí."
Karel Čapek - Krakatit
09.02.2018 22:38:44 | Tichá meluzína
Krása! Karel Čapek - nejlidštější z humanistů... :-)
11.02.2018 12:11:16 | Amonasr
Pepo a víš jak musí být těžký, být pořád tím suverénem...nebo svatým,chocholatým...to je dřina ne? ;)
Představ si, napsat třeba něco jako: jsem srab a bojím se své ženy, jsem hrdina z Prdína 5x se poseru než tam vlezu...jsem závislák na kde čem...to je pro mne kapacita ;) nebát se a nelhat...pak možná i nekráST...kamarádit se se mnou je riziko...styku s provokatérem ;)
08.02.2018 22:27:49 | Malá mořská víla
:-D Já to jako provokaci, Gábino, ani nevnímám... ;-) Většinou nepíšu o sobě a jelikož ani žádný suverén nejsem, tak snad ani v tomhle jsem se sám zas nějak extra příliš nepromítl (i když cosi ze sebe asi do těch svých textů všichni jaksi vždycky promítáme, ale víc nějak mezi řádky nebo kdesi pod nimi). Spíš to tady vnímám jako obrázek někoho, kdo sice má všechno, nač si vzpomene, ale přesto není ve skutečnosti šťastný, aniž by věděl proč...
Až budu chtít napsat něco o nějakém typu slabocha, tak to klidně napíšu taky. Přiznám se ale, že mě slabošské typy moc nepřitahují - ani literárně, ani v životě. Na můj vkus je jich všude kolem až až... :-))
09.02.2018 14:46:00 | Amonasr
Jejda, chichichi já je ale přitahuju jako magnetka...slovy klasika debil, uchyl, blbeček, jen tam nahoře v poslední řadě sedí dva blbečci vedle sebe...tak to může napsat jen úplně nafoukaná kráva...
Vážně, asi ty extrémy musíme potkávat proto, abychom si považovali těch inteligentních, spolehlivých a opravdových přátel :) a jsou, jen je někdy hned nepoznáme.
09.02.2018 18:08:35 | Malá mořská víla
Njn, bez extrémů by byl život asi moc fádní... :-))
09.02.2018 21:42:45 | Amonasr
Zrovna mám rozečtenou knížku
Nový Car
08.02.2018 17:43:59 | Akyš
To mi bohužel nic neříká - asi to ale nějak souvisí...? Můžeš prosím rozvést, Akyši? Díky :-)
08.02.2018 20:37:05 | Amonasr
Ami...ta melodie...kde já jsem ji slyšela. to kdybych věděla...moc jsem si užila! Naše touhy, hluboký povzdech...já suverén nejsem a ani bych nechtěla. myslím, že to s sebou nese jistou omezenost. duševní. anebo perverznost, či dokonce takovou potřebu být suverén, že by byl člověk schopný vraždy....:):):) to už jsem někde dál:) Ami...docela by mne zajímal podnět, nebo dojem, pod kterým jsi toto dílko stvořil. Mnohdy je to zajímavé, ty myšlenky...jak pochodují:) **ST**
08.02.2018 14:45:34 | Anděl
Zajímavé jsou také Tvé asociace nad mými texty - díky, Anděli :-) A je zvláštní, že když jsem to ráno zavěšoval, položil jsem stejnou otázku sobě, co mě vlastně vedlo k těmto veršům. A zjistil jsem, že vůbec netuším - kdybych to věděl, odpověděl bych Ti samozřejmě rád. Každopádně už mě po několika dnech horeček a chřipky svrběla ruka, abych se zase o něco pokusil, sotva mi teplota trochu opadla. Asi se to vyklubalo odněkud z nevědomí jako následek přestálého a stále ještě trvajícího martyria (prokašlal jsem pak celou noc, aniž bych zamhouřil oka, a dnes to asi nebude o nic lepší...) ;-)
08.02.2018 20:34:43 | Amonasr
Ano, takových je. Jsou pak nespokojení sami ze sebou a hledají naplnění svého života...který je ale neuspokojí. Protože ne bohatství, ne náruče tisíce žen...ale oni sami musím najít své poslání, aby jim bylo nádherně, skvěle, úžasně. Krásné. ST*
08.02.2018 13:46:26 | Šípková Růženka
Díky za znělou reflexi :-)
08.02.2018 20:25:57 | Amonasr