Nehnutě

   ♪♪♪

V zátiší barev

mé rty pnou se

po hrnku od kafe

zase koušu do lžičky

až ten číšník stojí nehnutě

ptá se na vesmír

které souhvězdí je mé

a já jen podpatkem

odťukávám

každou jeho vteřinu

"kdy mě obejme"