Jak bílá váza je mý tělo, pro pohled matky je však dělo...
04.05.2019 21:28:01 | básněnka
"zpověď! vzpomínek bez blbozáře nepadnoucí paruky a pěkně zhurta*ST* :-D*
20.03.2018 12:52:08 | Frr
krásný ST :-))
20.03.2018 06:28:04 | Iva Husárková
tyvo!! to je síla!
20.03.2018 00:03:57 | Laika
Napsala jsem básně o mámě a pak mazala. Pořád nedovedu napsat, co cítím. A ty jsi to vystih. Tak se dívá na bratra. Na mne ne, jsem jenom dcera.
19.03.2018 20:51:37 | Philogyny1
Děkuju. Jak přicházím do zralejších let, vidím věci jinak než ve dvaceti a mohu o nich psát. Matky... to je mystérium.
20.03.2018 21:03:42 | vrbák
Ta moje to dotáhla k dokonalosti. Přišel bratr a stál jednou nohou na dřevěném prahu a druhou na dlaždičkách. Po zbožňujícím pohledu ho pohladila po ruce a řekla, aby se postavil tou druhou nohou na práh. Aby se nenachladil. Já stála vedle ní. Bosá na dlažbě...doslova. :)
21.03.2018 15:33:08 | Philogyny1