Odložil sis mezi moje rameno a lopatku sám sebe
a od té doby
nejdeš odtamtud vyklepat, vysypat, vymýt ani jinak vyhnat
jako bys byl zaklíněný
nic nepomáhá
už nevím co mám ještě zkusit a asi už jsem smířená
i když mě to občas děsí budeme spolu žít
dokud nás moje smrt nerozdělí
čas od času se snažím
zvlášť když jsem sama
přijít na to jakým způsobem (poznámka: co nejméně bolestivě)
stáhnout intenzitu pocitu
že chybíš
na minimum.
...někteří chybí stále,jen už se to srovnalo,už to s námi necloumá,
ty vzpomínky jen pozorujeme,ony už se do nás bolestivě "nezavrtávají",
ale jen plynou........Ji.
08.05.2018 18:27:43 | jitoush
Přesně tak...
08.05.2018 21:20:57 | Elisa K.
a proč? chybět na maximum není vůbec špatný... :-)
05.05.2018 00:15:24 | zelená víla
Záleží na tom, na jaké straně bariéry člověk stojí...
05.05.2018 21:20:54 | Elisa K.
...až na to přijdeš, tak poprosím o zprávu...
30.04.2018 20:11:15 | Philogyny1
Nápodobně. Kdybys na to přišla, napiš mi prosím.
30.04.2018 21:57:11 | Elisa K.