Zlo
Zlo
na jezeře
pluly labutě
bílé peří svítilo ve tmě
poklidně
ze stínu noci
se vynořil mráz
plíživě, záludně
uvěznil
ta bílá těla, hebká křídla
zůstaly jen
oči dokořán
neodvratně smutné
prosící o pomoc
začal padat černý sníh
pokryl vše
morbidně potěšen
s radostí a zlobou
z bílých labutí
černé vrány
z jejich očí
krystalky ledu
horká slza
ti skane z oka
padá
do prázdné dlaně
dotčena tím
pohledem
víc
už
nic
.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskDěkuji Marcello...moc krásně jsi napsala!
01.06.2018 09:56:47 | Anděl
krááásnééé... morbidně jsem se zarochnila hmmm skvělé však štíři rádi temnotu pusinku ST :-))
31.05.2018 06:50:07 | Iva Husárková
Krásné! Skutečně tragicky baladické. A ten konec! "víc už nic" Tato báseň tzv. "nemá chybu".
30.05.2018 20:33:43 | ARNOKULT
Poprvé dnes se usmívám...moc děkuji.......moc!
01.06.2018 09:57:33 | Anděl
... květy umírají na našich hrobech ...
... potřísněné šedí a krví ...
... a čas tvaruje ...
... do kulis hřbitova ...
... náš hrob ...
... být ... kým ... pro koho ... komu ... za co ...
... onoho ...
... snění pod zemí ...
... o pekle ...
... o nebi ...
... kdo ví ...
30.05.2018 19:11:24 | Marcella