Podpis krví

neustále prší
uvnitř mé hlavy
monzunové mozkové deště
s pachutí marnosti
co hloubí do srdce
hlubokou jámu

sražena až na samotné možné dno možného
mezi lidské
sračky
tělo lámáno
v kole pitoreskních lží
pod nohama
rozplizlá šklebící se
důvěra
srdce krvavá šlápota
jsem snad kus pařezu???
jsem snad kus kamene
do kterého si každý kopne???
jsem snad, jsem
jsem ubožačka
z těch nejubožejších
poplivána
pochcána
výkaly lidských úst
je to
málo?
není to proboha už dost?

chce snad podpis
krví mou
ten
kdo to všechno
způsobil?

pustím si tedy žilou

ať má dost !