ZAČÁTKY A KONCE

ZAČÁTKY A KONCE

Anotace: @&@




ZAČÁTKY A KONCE

 

 


 

ještě si dobře pamatuju

první čtenářku mých veršů

už dávno mě jistě nečte

jak taky

 

kdo bude mým čtenářem posledním?

 

některé známé začátky

mají nepředvídatelné konce

na kterých ale stejně houby záleží

na rozdíl od těch začátků

co nám už nikdo nikdy nedokáže vzít

 

bez nich by nebylo nic

vůbec nic

jenom duté prázdno

 

podobné tomu v hlavách tupců

kteří se začátkům druhých vysmívají

aniž dohlédnou konců těch svých vlastních

 

vanitas vanitatum

 

 





Praha, 9.7.2018

 

https://www.youtube.com/watch?v=xsF-26Fs5qw

 




Autor Amonasr, 10.07.2018
Přečteno 108x
Tipy 19 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Týna, knihomolka, Iva Husárková, odnikud, bogen, Dreamy, Malá mořská víla, Jort, Frr, JSJ
ikonka Komentáře (12)

Komentáře

Ami. Tak. V uplynulých dnech jsem si myslela, nebo - byla jsem na pokraji toho, že jsem mrtvá. myslím uvnitř. Nic. Neemočno. Loutka. Vymetená spíž. v takových chvílích mám své záchranné lano. pár lidí, ke kterým jsem zaháknutá. připoutaná, i když to nechci. neubráním se. Ty jsi jeden z nich-ale to už víš. Nikdo nevíme co nás čeká. a je jasné že naše prožitky nám nikdo nevezme. ale - co když o nich pochybujeme? co když jsem prožili jinak vše, co jsem prožili? co když toho litujeme? co když už bychom to tak nechtěli? a co když chceme, aby nám některé prožitky byly odňaty? prožitý život nám nikdo nevezme. ale. co kdybychom o to stáli?

11.07.2018 08:03:36 | Andělreagovat

Nejsem vševěd, Anděli - domnívám se ale, že negativní prožitky je nejlepší vytěsnit. Respektive si z nich vzít ponaučení a pak už se snažit zapomenout - dívat se dopředu a ne zpět... To se ale lehce řekne a hůř udělá, zvlášť tak citlivým a emopatickým lidem, jako jsi Ty. Potkal jsem v životě i sociopaty, kterým soucit s druhými naprosto chybí a naopak rádi druhým ubližují jen pro své potěšení. Od takových je třeba se nekompromisně odříznout, vypudit je ze svého života, i když to není kolikrát vůbec snadné, protože to jsou často i prohnaní manipulátoři, kterým se snadno sedá na lep. Vše je zkrátka vždy zase jen na nás - někdo má větší štěstí na své okolí a někdo má naopak "smůlu". Život ve skutečnosti není spravedlivý ke všem stejně - ovšem silný emoční základ má i své výhody. Vždy je zkrátka něco za něco - kolik skvělých umělců mělo hrozný život, ale zůstaly po nich poklady. Asi to tak mělo být - jsou zkrátka věci mezi nebem a zemí a hledat spravedlnost na Zemi je někdy poněkud bláhová představa. Nalézt vnitřní klid v sobě samém ale myslím možné je, když se to chytí za správný konec. Jen ho najít a dokázat ho i uchopit... :-)

11.07.2018 12:45:07 | Amonasrreagovat

Ami...jsi moudrý, myslím, že v sobě skrýváš tolik lidských emocí, o kterých se nám ostatním ani nezdá. A opět- jsi jako klidná chldivá řeka, která poklidně plyne krajinou...možná pod hladinou to občas azabouří - ale ostatní kdo jdou chvíli s proudem vidí jen tu hladkost, cítí se příjemně, a proto se k Tobě rádi vrací. Mnohokrát Ti děkuji...

12.07.2018 06:36:41 | Andělreagovat

Díky za krásná slova, Anděli - sice mě hodně přeceňuješ, ale to nijak nesnižuje můj příjemný pocit, který se mě zmocňuje, když si je čtu :-) Podobně příjemný zbytek dne přeju i Tobě :-)

12.07.2018 16:46:01 | Amonasrreagovat

...básně jsou jen snaha do hladiny řek vyrýt slova...co víc od nich chtít...;-)

10.07.2018 19:29:55 | bogenreagovat

To je ale nádherná metafora! Pokud je bogene Tvá vlastní, neměla by zapadnout jen tak v komentáři... :-)

10.07.2018 22:22:21 | Amonasrreagovat

...bohužel jen parafráze slavného „Marno je na vodu plynoucí psát, / písmena začnou tancovat: / Marnější ještě na duši psát / toho, jenž nechce tě / milovat.“ ze sbírky japonských pětiverší Verše psané na vodu...;-)

12.07.2018 16:41:17 | bogenreagovat

I tak je to moc pěkné a díky, že jsi to zde použil - je to obohacující :-)

12.07.2018 16:43:05 | Amonasrreagovat

... zřejmě dobrá paměť :-)...
... poslední strofa je velmi pravdivá ...
... díky za poznání ...

10.07.2018 10:24:03 | Marcellareagovat

Paměť mám naopak mizernou, ale na první zamilované veršíky a tu, které byly určeny, se snad ani zapomenout nedá - tedy pokud si nevysloužím Alzheimera, ťuk ťuk ťuk... :-)) Díky za zastavení a za milou reakci :-)

10.07.2018 10:28:07 | Amonasrreagovat

... dokud zde stojíme ...
... netušíme co nás čeká ...
... tam za prahem světa ...
... víme ...
... co v srdcích nosíme ...
... lásku cítíme ...

10.07.2018 10:36:29 | Marcellareagovat

Přesně tak :-)

10.07.2018 16:30:05 | Amonasrreagovat

© 2004 - 2018 liter.cz v1.4.3 | Facebook, Twitter