Mít křídla
Mít křídla
pod
oblohou z červánků
ve stínu vysokého dubu
nechám okna větvoví
dokořán
pozvu ptactvo nebeské
na konferenci ptáků
slétají se ze všech stran
tančí kolem mne
křídly hladí
mé tváře
v tom pohlazení
je vše
důvěra, láska, něha,
což od člověka
čekat nelze
má mysl
je blažená
mé srdce
zpívá
a má duše
obrůstá peřím
mává křídly a vznáší se
možná kolibřík
snad…křídla andělská
mé srdce bije bum bum
setrvat tak
do konce života
svobodná
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
..ano ano...taky pozoruju, že Tvá duše mívá křídla..pokud je zrovna neodložíš :-D**
12.07.2018 14:46:06 | Frr
... kostnatý pod skálou sténá ...
... studánka ukazuje mu tvář ...
... tvá křídla jak ozvěna ...
... plíží se tichem svatozář ...
... žízní hyne a přece pije ...
... to pro tebe žije ...
12.07.2018 13:48:03 | Marcella
hledáme lásku a když ji nenacházíme propadneme trudnomyslnoSTi (chlastu či obžerství) (já - fšechno) (minulost) ale naše duše mají křídla jen je nedokážeme rozevřít... Janíčku život jako věčnost zdá se trápíš se trpíš ale vše pomine pod oblohou z červánků ve stínu vysokého dubu poletíš po vánku svobodná v andělské kráse ve vlasech modré chrpy :-))
12.07.2018 08:10:15 | Iva Husárková
Ivuško děkuji moc!
13.07.2018 12:59:35 | Anděl
takovou Tě mám nejraději... dnes rozjuchanou? (soudím dle komentářů) :-))
13.07.2018 13:30:28 | Iva Husárková
