POEZIE JE POEZIE

POEZIE JE POEZIE

 

 

poezie

ta holka často marnivá

do sebe v zrcátku po očku stále zahleděná

nabízí vnady všem

kdo by je mohli snad ocenit

 

někdy se nakrucuje

jak zkušená konkubína

s vrstvami křiklavých líčidel

dala by ráda komukoli

jen za letmo projevený zájem

 

jindy svádí spíš nenápadně

rozpačitě a cudně

stydlivě upejpavá

o to víc vášně v ní ale hoří

pro spojení

vysněné až do horce vlhkých závratí

 

mnohá se krčí v koutě

a přitom tolik

tolik by si přála

přestože ví

že není příliš atraktivní

tím spíš by chtěla splnit jakékoliv přání

až se z té představy celá chvěje a červená

 

někdy je ovšem frigidní

nestojí o žádné sbližování

chce jenom provokovat

pro své zlomyslně sebestředné ego

vlastní zvrácené potěšení

je jí víc než vším

 

ta co se zasvětila

všeobjímající lásce

chtěla by očišťovat vykoupením hříchů

všechny zbloudilé

pod šaty jeptišky však tajně touží po laskání

jímž by na rožni spalující touhy napravila

i samotného ďábla

 

dívka co z češtiny propadává

nemůže pomýšlet na pozvánku

do nóbl vybrané společnosti

i v ní však může kolotat a vířit

smyslně bujná krev

jež dokáže až překvapivě uspokojit

milence bez předsudků a naškrobených límců

 

jenom stará zapšklá panna

zežloutlá závistí a záští

se už předem odepsala

svými upjatě semknutými rty

které vyčítavě křiví

pocit nespravedlivé zhrzenosti

 

a co když je poezie lesba

nakonec proč ne – to je přece fuk

hlavně když umí prožít lásku

 

a raději už dosti – kdo nechce nemusí pokračovat

 

pro mě je totiž pěkná poezie

přitažlivý kluk

 

 

 

Praha, 6.9.2018

 

https://www.youtube.com/watch?v=vuNvhS1PfM8