Dálky bez obzoru

černý a červený ekzém na noze se zvětšuje a já doufám že vím co dělám
když s tím nic nedělám
a každý to zná kdo na jedné noze stojí a nechává se řekou unášet do daleka
už nejíme maso ale stále o něm sníme protože sníme všechno co smíme
jenom když se zatáhne nebe a červánky jdou spát
slunce je práce a odměna
měsíc je prázdnější než já když stojí mlčky nehybně na nebí ale jemu to nevadí protože takový je
a já takový zůstanu








takhle se ztrácejí naděje a iluze
ne už takhle nemůžu dál
čím víc světla tím víc je tmy
opouštím své tělo a nevracím se
odpouštím všem a ztrácím se
odplouvám a potápím se