neutíkej

na podlaze
se leskly flitry
a prostor byl protkaný konfetami

šantán byl plný
spokojených lidí
a cigaretového dýmu

klavírista vybrnkával melodie
a holka
(o jejímž hlase
psali básníci
těsně před smrtí)
se krásně vlnila
u mikrofonu

seděl jsem u stolu
se dvěma chlápkama
a prohrával peníze v pokeru

nemohl jsem se
zbavit dojmu
že oba jsou z jednoho týmu

čas plynul
pití teklo
a já jsem odepisoval
jednu ztrátu za druhou

už jsem byl
dávno za limitem
a projížděl svoji budoucnost
když najednou
do podniku
vešla kráska

a když říkám kráska
tak myslím něco
nadpozemského
protože
se pro ni
jen
těžko hledají slova

nesla si to
napříč parketem
a svojí přítomností
si vynutila
absolutní pozornost všech

nedala vůbec
nikomu šanci
uvažovat nad něčím jiným
než byla ona

zcepeněl jsem
a cigareta mi visela
z koutku úst
jako idiotovi

servírka upustila tác na zem
hudba ztichla
a lidé přestali konverzovat

v tom tichu
(a za zvuku
kutálející se sklenice po zemi)
došla ta kráska
až k našemu stolu

naklonila se k nám
a tichým hlasem se zeptala: ,,pánové
mohu si k vám přisednout?,,

ti dva pitomci
se nezmohli ani na slovo
a jenom na ni zírali

mně upadla jedna karta na stůl
a spálil jsem si
spodní ret o cigaretu
rychle jsem se ale vzpamatoval
a opověděl: ,,ale jistě
už tady na vás čekáme,,

odsunul jsem jí židli
a ona si k nám přisedla

chlapík
co měl většinu mých peněz
se najednou zvedl
a beze slova odběhl pryč
druhý tam seděl
jakoby ani neexistoval

ona se pomalu
rozhlédla po sále
a některým přítomným
věnovala upřímný pohled do očí
k mému překvapení
ho většina z nich
neopětovala

v tom tichu
se klavírista dotkl piana
a hudba začala opět hrát
sál se rozpohyboval
a večer se vrátil
do svých kolejí

začala se mi věnovat

podala mi moji kartu
a řekla: ,,takže?,,
kopnul jsem do sebe
zbytek skotské
a vrátil míč
na její stranu hřiště: ,,takže co?,,
,,tenhle svět
už není pro tebe,, pokračovala
a chytla mě za ruku

píchlo mě u srdce
a začal jsem se potit

,,to jsi ty?,, zeptal jsem se
,,ano,, odpověděla
a stiskla mě pevněji

,,sál je plný lidí
proč si nevezmeš
někoho jiného?,, řekl jsem
a ukázal na toho zcepenělého
u našeho stolu
,,ten má
na rozdíl od tebe
ještě čas,, kývla na něj
a týpek
s úlevou vystřelil od stolu

,,to je konec?,, zeptal jsem se
,,už neutíkej...,, odpověděla