mentolová mast na víčkách

mentolová mast na víčkách

Anotace: ...

svět opřel se o svět
o katakomby ženského těla
lehl jsem do trávy

se skořicí na jazyku
měl v sobě
smutek zvyku

sem tam se pomodlí
i ti
co se nepostili

všichni jsme sledováni
od dětství
medvídkem plyšovým

šťastni
jsou ti
co nikdy ho nepřelstili

Autor Jort, 09.11.2018
Přečteno 398x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

já mu dávala pusu.. spousty let... a měla ho ráda, dodnes.. :-)

10.11.2018 02:24:01 | zelená víla

líbí

Můžou být ve starým kufru na skříni
a přece budou v blízko
Když jejich plyš nepřelstíme :)

09.11.2018 20:43:41 | Malá mořská víla

líbí

......jeden mi sedí na pohovce.....je růžový...má kapsičku....
.....není z Bogoty.....je takový bezelstný.....nikdy by neublížil....
....Ji./úsměv/

09.11.2018 18:03:16 | jitoush

líbí

...nikdy neříkej nikdy...:)

11.11.2018 13:28:26 | Jort

líbí

Za třicet stříbrných z medvídka padá sníh... :)

Já toho svého kdysi ostříhala dohola a hlavu mu pomalovala inkoustem, už ani nevím proč. Některé věci jsou nesmrtelné, nad námi i v nás...

09.11.2018 16:12:47 | Philogyny

líbí

mračné obočí se v nebi nenosí
řekl mi kalamář
co polil hostii
...tak tuhle sloku jsem vyřadil, ale když jsem si přečetl tvůj komentář, tak jsem ti ji musel ukázat...

09.11.2018 16:44:35 | Jort

líbí

...ještě že tak, ta strofka je přímo geniální... :)

12.11.2018 11:05:18 | Philogyny

líbí

Dětské vdovičky hýčkají popel medvídků ...

09.11.2018 14:15:39 | básněnka

líbí

...to jsem netušil...

11.11.2018 13:27:48 | Jort

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.3 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel