Návštěvnost
mentolová mast na víčkách
mentolová mast na víčkách
o katakomby ženského těla
lehl jsem do trávy
se skořicí na jazyku
měl v sobě
smutek zvyku
sem tam se pomodlí
i ti
co se nepostili
všichni jsme sledováni
od dětství
medvídkem plyšovým
šťastni
jsou ti
co nikdy ho nepřelstili
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tiskjá mu dávala pusu.. spousty let... a měla ho ráda, dodnes.. :-)
10.11.2018 02:24:01 | zelená víla
Můžou být ve starým kufru na skříni
a přece budou v blízko
Když jejich plyš nepřelstíme :)
09.11.2018 20:43:41 | Malá mořská víla
......jeden mi sedí na pohovce.....je růžový...má kapsičku....
.....není z Bogoty.....je takový bezelstný.....nikdy by neublížil....
....Ji./úsměv/
09.11.2018 18:03:16 | jitoush
...nikdy neříkej nikdy...:)
11.11.2018 13:28:26 | Jort
Za třicet stříbrných z medvídka padá sníh... :)
Já toho svého kdysi ostříhala dohola a hlavu mu pomalovala inkoustem, už ani nevím proč. Některé věci jsou nesmrtelné, nad námi i v nás...
09.11.2018 16:12:47 | Philogyny
mračné obočí se v nebi nenosí
řekl mi kalamář
co polil hostii
...tak tuhle sloku jsem vyřadil, ale když jsem si přečetl tvůj komentář, tak jsem ti ji musel ukázat...
09.11.2018 16:44:35 | Jort
...ještě že tak, ta strofka je přímo geniální... :)
12.11.2018 11:05:18 | Philogyny