už z dálky bylo vidět
že se vidíme
a bylo skoro jisté
že se za chvíli budeme míjet
začal jsem se
na ten okamžik
překvapivě těšit
dokázala jsi to na dálku
svým skromným pohledem
a přitom plným odhodlání
vše ale nasvědčovalo tomu
že tak učiníme
bez povšimnutí (maximálně
s letmými úsměvy)
kdyby nám najednou
přes cestu nepřeběhla
černá veverka
naše pohledy
se v tu chvíli (skoro
tázavě) střetly
slyšeli jsme o kočkách
ale na tohle
nás nikdo nepřipravil
zastavili jsme se
a hleděli
jeden na druhého
naše kroky
nás zavedly až sem
a na Tobě začínalo být vidět
že jsi celou událost přijala
jako dobré znamení
mohl jsem tedy začít: ,,spěcháte?,,
Nespěchám. Procházím se Tvými básněmi, jen tak, co noha nohu mine, jako v obrazárně, a nechci z toho bezpečí běžných zázraků, které z nich zní všemi barvami :)
03.07.2019 21:56:35 | Descardea
Ty jo, černá veverka... Na černý kočky přes cestu nevěřím, ty jdou na procházku, že jo, ale černá veverka, to je jiná. To se musí vyšetřit :-)
18.12.2018 19:48:43 | zelená víla
Taky se mi stalo něco podobného... :)
15.12.2018 14:49:15 | Philogyny
...jen a jen si všímat......nemíjet "to".....a prostě to zkusit....Ji.
/úsměv/
14.12.2018 21:48:24 | jitoush
Nikdy člověk neví,
kdo nebo co bude příčinou.
A když by v tom byla veverka,
taky bych nespěchala... :)
14.12.2018 21:24:59 | Dreamy
óó jak vnímavé to verše Láskyplných postřehů...
14.12.2018 20:37:02 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA