Na Rakšas Tal nevraživě koukám
zmrzlý na kost, s pobělavou kůží
švů kolem rtů, zubům rytmus vtloukám
ať se brousí, ať je půst soustruží
nelze jíst sklo ledu před výlohou
představ a snů o talířích s éčky
lícní kosti omrzlin nemohou
růst a spěch zařadit do zpátečky
u La´nga Co hlavolam jmen řeším
mezi génii umu musím stanout
k Himálajím svým rozměrem bleším
sklánět šíji, být, živ neupadnout