Psal bych čím dál neslušnější básně

jak vítr vál
a ve staré kašně
leží vzácné mince

Toho večera kdy touha hřála
městem bez jména
jen milenci směli znát

Chodník co měnil se v led
žena zamyšlena
prsten
muž zasněn
jemu upletená šála
včera to bylo
tři sta let

Psal bych čím dál neslušnější básně