Anotace: Únava na hraně bytí a nebytí (chronický únavový syndrom). Setkání, které bych leckdy vyměnila za smrt.
Mozek volá SOS
Nejbližší pomáhají každý po svém
Nebo taky ne
Vzájemnost se míjí
na hladině
nepochopení
Křikem
dusím vaše hlucho
ve mně
Proč
nerespektujete
přesnost receptu
na útoky destruktivních kmitočtů
v mé hlavě?
(recept tolik zežloutlý
mými životními dny
… a tolik zelený
od hrachu na stěně)
Jakákoliv vaše obrana
mi dělá záděry v duši
U palců stříhám nehty,
aby má hlava
zmenšila krunýř
samoty
Vnitřní bolest
vyhazuji
s třískami své kůže
do zpopelnění minulosti
Ne, ne, ne,
nikdo nepochopí
to svědění obrácených endorfinů,
které přistihnu
při každém svém umírání
… jak pižlají receptory
dlouhými jazyky deprese
Nikdo to nepochopí,
dokud do mě nevstoupí
Nikdo to nepochopí,
protože nikoho nevpustím
za bránu nelidského dna,
mého dna
Jen na jeho břehu
vám dovoluji ponechat
své růže
a rozpaky
z čekání na návrat
z mého šílenství
Nejen láska
I tohle je můj svět,
svět, kdy bolím
vlastní smrtí únavy
Myslím Levandulko, že takhle se začínám cítit, respektive se už tak cítím.
06.03.2007 17:33:00 | NikitaNikaT.
Asi každý to známe ... Ale kde se to jen vzalo? Snad si za to můžeme sami ... dobrovolně k nám přišla šílená dáma Únava. A ten zatracený čas nahrává pokaždé jí.
05.03.2007 21:39:00 | marllichy
...prý i na konci nejhlubší temnoty je světlo...a tak vždycky, když vidím jen tmu říkám si...ještě nejsi na dně..ještě nevidíš to světlo.To světlo...
27.02.2007 21:52:00 | Ayla
:-)...moc pěkná básnička...ale hoodně smutná...:-(...někdy se cítím podobně:-(
27.02.2007 14:22:00 | Katka Z
Nu co tohleto je,... ????
při každém svém umírání
!
Od toho tu jsou jiní!!!!
Věrulínku... vschop se... ted nevim jestli je to pravopisně dobře.. ale víš co chci říct..
hele.. posílám pusu... pohlazení po srdíčku...
zítra pošlu něco víc optimistického !!!
Ale Ty.. Ty mě vážně neštvi..
Trochu úsměvu .... je na čase, abych ti je vrátila?
Tak jo... :) Ale minimálně jeden si ponechám... :b
Ne ale fakt... proč tak.... podnulově ... :((( béééé uáááááááá ... :(
27.02.2007 14:07:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Posílám kytici růží,třebaže je musím nechat na břehu. Však je najdeš a snad Tě potěší.
27.02.2007 13:57:00 | s.e.n
Promiň, nemohla jsem přečíst víc jak půl...
možná, že z ní je cítit hodně sůl...
a tak ti zkusím ke kávě poslat jako dík
za všechno, co v tobě mám... medovník...
:o*
27.02.2007 12:28:00 | Cecilka
... Levandulko moje milá, tak podaná bolest je skutkem mé bolesti ...
... jiných bolestí ...
... a v nich
... v těch šílenostech je jeden malý nervík červík ... víš, ten co žije v jiném těle, ale žije pro naší bolest ... a on umí milovat ...
27.02.2007 08:34:00 | Marcella
nemám co dodat...Ollie to řekl za mě...snad jen
"SOS?"...:)...krásná levadnulko:)
27.02.2007 08:10:00 | Lizzzie
nemám co dodat...Ollie to řekl za mě...snad jen
"SOS?"...:)...krásná levadnulko:)
27.02.2007 08:10:00 | Lizzzie