Pocity

V arachno sítí chycená.
Nepochopená, prostřelená.
Uvnitř apokalypsa tepe a bují
jak v doktoru Jekyllovi pan Hyde.
Beznaděj teď všechny dobré časy maže
a cítím se jak básník Jiří,
když hleděl smrti do tváře.

Zadržuji slzy, celý svět mě mrzí.
Ale hádej co?
V mojí kapse je sluneční záře.
a hlavní jsem já a ne ti druzí.
Zas bude dobře, všechno to pochopím.
Jak ti občas bývá asi už vím.

Bojíš se zda tě nezradím.
Ráda bych ti dokázala ... co vlastně?
Nevinná nemá důkazy, ale ... .
Vždy, když jsem s tebou, cítím se slastně.
A díky tobě vím jaké to je, cítit se šťastně.