Když klid je jako hladina
co nebe v sobě pojímá
v tu chvíli vše se propojí
jsem jen součástí soukolí
Neruším ticho prostupující
jsem pozorovatel vnímající
přichází ke mně cosi známé
co dosud bylo nepoznané
V tu chvíli jako z nadhledu
koukám na vnitřní krajinu
je mi tak důvěrně známá
před světem nepoznaná
Je tam jen čiré vnímání
vše je tak jak má být
28.05.2019 09:04:52 uživatel smazán
Pozorovatel spíš není součást soukolí, spíš "okolí" (je nezúčastněný). Práce je myšlenkově velmi dobrá i správně nazvaná. Teď by vlnko opravdu chtělo pozvednout se výrazově na další stupeň, překonat ty rýmy ící-ící á-á. Pokusit se své dobré poznání zachytit obdobně výživnými smělejšími slovy.
28.05.2019 09:23:36 vlnka
Děkuji Ti,jsem ráda, že Tě myšlenka zaujala a rovněž díky za věcné připomínky :-)