Hvězdičko
Hvězdičko
Hvezdičko, pověz mi
vidíš mě z hůry?
Zatáhnu závěsy,
spolykám chmury.
Čelo se orosí,
chovám se nevinně
a nahé tělo si
zamotám v peřině.
Hvězdičko, pověz mi,
slyšíš mě ještě?
Vždy, když se proviním,
ty mi to řekneš.
Úctu mám rozbitou,
chování neměním,
stávám se banditou
půlnočních postelí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk21.07.2019 11:41:38 uživatel smazán
upřímné kajícnici hvězdička jistě neodepře prominutí, lépe řečeno vysvětlení: za samotné své sklony dívenko se neomlouvej. Bůh nás stvořil z poloviny jako zvířátka. Ale zavázal nás navíc schopností rozlišit dobro a zlo a nemá rád lež. Jednoduše řečeno: i v posteli platí právo.
Zpovídající se hrdinka je živá milá, s jemným studem a zároveň otevřená. Když se nám podaří v básničce zachytit mluvení, většinou už všechno klapne.
21.07.2019 04:52:59 uživatel smazán
Nádhera :-)
21.07.2019 01:29:58 uživatel smazán
Nevýslovná krása.
20.07.2019 23:50:29 Frr
ještě, že máme hvězdičky.../bohužel ve velkym městě jich ale mnoho nespatříš/..:-D*
20.07.2019 23:41:49 šerý
Když postel je nekonečná poušť. Povedená "zpověď" k hvězdičkám, které neklamou.