Hvězdičko
Hvězdičko
Hvezdičko, pověz mi
vidíš mě z hůry?
Zatáhnu závěsy,
spolykám chmury.
Čelo se orosí,
chovám se nevinně
a nahé tělo si
zamotám v peřině.
Hvězdičko, pověz mi,
slyšíš mě ještě?
Vždy, když se proviním,
ty mi to řekneš.
Úctu mám rozbitou,
chování neměním,
stávám se banditou
půlnočních postelí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
upřímné kajícnici hvězdička jistě neodepře prominutí, lépe řečeno vysvětlení: za samotné své sklony dívenko se neomlouvej. Bůh nás stvořil z poloviny jako zvířátka. Ale zavázal nás navíc schopností rozlišit dobro a zlo a nemá rád lež. Jednoduše řečeno: i v posteli platí právo.
Zpovídající se hrdinka je živá milá, s jemným studem a zároveň otevřená. Když se nám podaří v básničce zachytit mluvení, většinou už všechno klapne.
21.07.2019 11:41:38 | uživatel smazán
Nádhera :-)
21.07.2019 04:52:59 | uživatel smazán
Nevýslovná krása.
21.07.2019 01:29:58 | uživatel smazán
ještě, že máme hvězdičky.../bohužel ve velkym městě jich ale mnoho nespatříš/..:-D*
20.07.2019 23:50:29 | Frr
Když postel je nekonečná poušť. Povedená "zpověď" k hvězdičkám, které neklamou.
20.07.2019 23:41:49 | šerý