Anotace: ...
protrhávám se k tobě kytkama
z cárů cizích postelí
uprostřed zimy
útržkovitě se rozepisuji
do tvé duše
tmou svých veršů
abych rozbil tvé křišťálové srdce
a kradl jen pro sebe
bez pocitu viny
právem slabšího
pak prchnu dírou v paměti
a svou kořist poztrácím
v hlubinách svého stínu
Neprchej rudolfe, neprchej
tohle je dobrý dílko
byla by škoda ho zapomenout
28.07.2019 05:13:02 | Blázen
básnička je konstruovaná velmi složitě technicky. Výrazy zřejmě záměrně unikají obvyklým způsobům použití (protrhávám se k tobě). Což není vada, vyjma pokud touto alternativou nezískáme nic než složitost. Domnívám se, že jde právě o ten případ, jelikož zápletka je nejobyčejnější životní běžná (milostný vztah). Pokud hrdina chce mluvit lásce právě takto, je na básníkovi aby si toho všiml a povýšil tu singularitu na téma (všímat si té zvláštnosti více, zpozornět když hrdina mluví o "právu slabšího"). Možná by vyšla básnička úplně jiná a zajímavější.
26.07.2019 13:19:26 | Karel Koryntka
Toš teď su z teho sám jeleň :)))
Dík za vyčerpávající koment:-)
26.07.2019 14:14:46 | Ruda Štola