Chuť kamene

Anotace: -

Občas se mi pořád zdáš
a tvá kůže je skoro pokaždé čerstvě neochočený chrlič
prasklinou u rtu utíká čistá voda 
přikládání jazyka na to místo vnímám jako rituál
chuť tvého kamene bych definovala jako hořkou a těžko vyplivnutelnou
každý rok
je to těžší 
tě necítit

do zad přitlačený utrhnutý kus společné historie 
kolébá město k melancholii 
nevycházej ven 
jinak se nakazíš

a já 
chytám do konvic tvou vodu 
budu poslouchat jak se vaří 
budu připravovat čaj 
do tvých rukou 
do starých šálků 
do prohlubní svých klíčních kostí
do spár tvého kamene

ať je co pít 
až přijde zima a mráz 
a až zaklíčí hluboko v morku kostí
a spárách 
tvého kamene.